Ať si rozumíme, Dluhopis Republiky je legitimní konzervativní nástroj. V některých portfoliích může dávat velmi dobrý smysl. Ale neměl by se kupovat proto, že se o něm teď všude píše. U investic má být nejdřív plán, pak produkt. Ne obráceně.
Ministerstvo financí nabízí tři varianty. Pětiletý fixní dluhopis, pětiletý protiinflační dluhopis a nový tříměsíční Flexi Bond. Každý z nich má jinou logiku, jiný účel a také jiná rizika.
Fixní dluhopis: hezký průměr jako odměna za výdrž
Fixní dluhopis láká průměrným výnosem zhruba 4,5 procenta ročně, který je navíc osvobozený od daně. Spořicí účet nebo termínovaný vklad v bance by musel nabízet úrok 5,34 %, aby po zdanění konkuroval.
Ale pozor, u státního dluhopisu je to průměr, nejvyšší kupon investor dostane až v posledním roce. Kdo bude peníze potřebovat dříve, připraví se o část atraktivity celého produktu. Průměr 4,5 procenta vypadá na billboardu výborně, ale investor by měl vědět, že je to odměna za disciplínu. Strategie dluhopis koupit a po pár letech si to rozmyslet tady fungovat nebude. Fixní dluhopis není náhrada běžné rezervy. Je to nástroj pro peníze, u kterých člověk opravdu ví, že je pět let nebude potřebovat.
Protiinflační dluhopis: pojistka proti inflaci, ale ne kouzelná hůlka
Protiinflační dluhopis se může zdát na první pohled jako nejčistší konzervativní řešení. Když poroste inflace, poroste i můj výnos, a ještě dostanu něco navíc. Ale i zde je dobré číst pozorně pravidla emise. Výnos kopíruje inflaci, ale při předčasném splacení je zastropovaný maximálně na 5 % ročně. Případnou část inflace nad tento strop a bonus 2,5 procenta investor dostane jen tehdy, když dluhopis udrží celých pět let.
Protiinflační dluhopis dává největší smysl, když investor dopředu počítá s tím, že peníze skutečně nechá pracovat celých pět let a nesáhne na ně. A také akceptuje skutečnost, že inflaci měří stát a dluhopis vydává stát. To neznamená, že je na tom něco nelegitimního, ale je dobré vědět, jak jsou rozdané karty.
Flexi Bond: tady stát trefil slabé místo bank
Za nejzajímavější novinku považuji Flexi Bond. Má tříměsíční splatnost, čistý výnos 3,5 procenta ročně a automatickou obnovu do další navazující emise, pokud ji investor neukončí.
Flexi Bond je zabiják části termínovaných vkladů. Krátký horizont, daňová výhoda a zajímavý výnos s relativně vysokou likviditou. Pro člověka, který má plán a nechce držet peníze, co bude potřebovat, krátkodobě zaparkované na spořicím účtu, je to velmi solidní produkt bez tržních výkyvů. Není to ale investiční strategie. Je to parkoviště. A parkoviště je dobré pro peníze na auto, ne pro celý majetek.
Politický příběh není investiční plán
I po této emisi budou české domácnosti přímo držet jen kolem dvou procent státního dluhu. Dluhopisy Republiky nejsou strukturální změna financování státu, ale hlavně šikovně využitý politický a komunikační příběh. A právě to může být kámen úrazu.
Lidé často neinvestují podle disciplíny, ale podle příběhu. A ten je tady silný: půjčuji státu, mám jistotu, dostanu pěkný úrok a jsem tak trochu patriot. Jenže patriotismus do konzervativního portfolia nepatří.
Státní dluhopis může být vhodnou součástí konzervativní vrstvy portfolia. Ale neměl by nahradit plán. A už vůbec by neměl vytlačit nástroje, které investorovi mohou při rozumné úrovni rizika nabídnout lepší diverzifikaci, vyšší likviditu nebo ještě lepší výnos.
Dluhopisy si dnes může investor dlouhodobě a v podstatě kdykoliv kupovat také prostřednictvím dluhopisových fondů nebo ETF. Ano, obvykle za ně zaplatí na poplatcích několik desetin procenta navíc. Získává za to ale správu portfolia, širší rozložení rizika a možnost pracovat s penězi pružněji než u jednoho státního papíru drženého do splatnosti.
Pro koho dávají Dluhopisy Republiky smysl
Nejvíce mohou dávat smysl konzervativním střadatelům ve věku zhruba nad 50 let, kteří vědí, že část peněz nebudou v příštích pěti letech potřebovat. Jejich cílem není maximalizovat výnos, ale rozumně ochránit hodnotu peněz a mít v portfoliu stabilní korunovou složku. Tady může fungovat fixní dluhopis, případně kombinace fixního a protiinflačního dluhopisu.
Zajímavé mohou být také pro lidi s vyšší hotovostní rezervou, například nad 500 tisíc korun, kteří už narážejí na limity pro výhodnější úročení bankovních spořicích účtů. Pro krátkodobé parkování peněz od tří měsíců do jednoho roku může být Flexi Bond velmi rozumnou alternativou.
Smysl mohou dávat i investorům s větším objemem majetku, kteří chtějí konzervativní část portfolia rozložit mimo bankovní vklady. V takovém případě lze uvažovat o kombinaci všech tří typů dluhopisů, ale vždy jako o části širšího portfolia, ne jako o univerzálním řešení.
A konečně mohou být vhodné pro mezigenerační předávání majetku, například pro kapitál určený dětem nebo vnoučatům. Pokud je horizont jasný a peníze mají zůstat v konzervativním režimu, fixní dluhopis může být jednoduchý a daňově efektivní nástroj.
Pro koho smysl nedávají
Naopak pro dynamického investora s horizontem 15 a více let nejsou Dluhopisy Republiky hlavním řešením. Akciový trh dlouhodobě nabízí vyšší reálné zhodnocení, byť za cenu kolísání. Pětiletý státní dluhopis může být doplněk, ale neměl by se tvářit jako náhrada dlouhodobého růstového portfolia.
Pozor by si měli dát také lidé, kteří nemají jasný horizont. Předčasné splacení je připraví o část výhod. Lepším řešením může být kvalitní spořicí účet.
Dluhopis Republiky také není vhodný pro člověka, který plánuje budoucí výdaje v eurech nebo dolarech. Jde o korunový nástroj a investor nese plnou expozici vůči české koruně. Pokud bude za několik let třeba kupovat nemovitost nebo platit školné v cizině, může být silná korunová koncentrace riziko.
Dobrý sluha s potenciálem stát se záporákem portfolia
Dluhopis Republiky není špatný produkt. Naopak. V některých situacích je vážně dobrý. Problém začíná ve chvíli, kdy se z produktu stane příběh. Když investor nekupuje dluhopis proto, že zapadá do jeho finančního plánu, ale proto, že „to teď kupují všichni“, „je to od státu“ nebo „je škoda to nevyužít“.
Investice mají být nuda. A Dluhopis Republiky je nuda v dobrém slova smyslu, ale jen ve správné vrstvě portfolia. Jakmile se z něj stane emoce, přestává být konzervativní. A to je přesně moment, kdy i dobrá nabídka může vést ke špatnému rozhodnutí.
Filip Stropek, ředitel úseku investic, Broker Trust
