Elektronicky lze daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 finančnímu úřadu odevzdat do 2. 5. 2024. Mimochodem, elektronicky odevzdávají daňové přiznání už dvě třetiny lidí. Podávat elektronicky mají povinnost všichni, kdo mají datovou schránku. S daňovým poradcem lze pak přiznání odevzdat až do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, tedy do pondělí 1. července 2024.
Vyplnit můžete například tento elektronický formulář. Řada portálů nabízí i zdarma k využití jejich interaktivní formuláře, které vás budou při vyplňování krok za krokem navádět.
Jen upozorňujeme, že tento text není návod, jak vyplnit daňové přiznání, ale spíš základní přehled pro investory, zda musejí daňové přiznání vůbec podávat. Pokud si s papírováním nebudete vědět rady, doporučujeme zvážit spolupráci s daňovým poradcem.
15% a 23% daň
Co se týká investování do cenných papírů (např. akcií, dluhopisů, podílových listů), z pohledu daní se rozlišují zejména příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z jejich držby (dividend či úroků, na něž se ve většině případů aplikuje srážková daň). Daň je pro obě kategorie stejná, a to 15 % ze zisku.
Pokud by celkový základ daně (tj. příjmy snížené o výdaje) převýšily 1 582 812 Kč, pak by se na základ daně přesahující tuto hranici aplikovala vyšší sazba 23 %. Netýkalo by se to ale příjmů, na které se již aplikovala srážková daň ve výši 15 %, jako jsou například úroky nebo dividendy. Vyšší sazba 23 % se tedy týká v oblasti investic jen prodeje cenných papírů.
Ať dál netrápíme ty, kterých se povinnost podávat daňové přiznání netýká, pojďme se podívat na případy, kdy se do vyplňování formuláře pouštět kvůli investicím nemusíte. Je jich totiž poměrně dost. Důležitá je hlavně hranice sto tisíc korun a také tzv. časový test v délce tří let.
Hranice 100 000 Kč
Kvůli investicím nemusíte vyplňovat daňové přiznání, pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun. Ale pozor, jde o souhrnnou částku pro všechny vámi využívané platformy a investice. A pozor podruhé, nejde o zisk, ale skutečně o příjem, tedy celý objem všech prodaných cenných papírů. Pro lepší představu si uvedeme pár příkladů.
Příklad 1: Pokud jste v daném roce prodali cenné papíry (které držíte méně než tři roky, viz níže) v hodnotě 95 000 Kč, je váš příjem z prodeje cenných papírů menší než 100 000 Kč a daňové přiznání podávat nemusíte.
Příklad 2: Pokud prodáte cenné papíry za 105 000 Kč, je váš příjem 105 000 Kč a daňové přiznání podávat musíte. Vyplňovat budete celou výši příjmu (105 000 Kč), byť daň zaplatíte pouze ze zisku, tedy z rozdílu mezi cenou, za kterou jste cenné papíry nakoupili a prodali.
Příklad 3: Daňové přiznání musíte podat i v případě, že prodáváte cenné papíry se ztrátou, pokud jejich objem přesáhne hranici 100 000 korun. Na daních v reálu nic platit nebudete, protože jste nedosáhli zisku, ale administrativě se bohužel nevyhnete.
Časový test
Druhým případem je dodržení tzv. časového testu, kdy jste prodané cenné papíry drželi minimálně po dobu tří let. Takové příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíte. Jen pro úplnou jistotu ještě dodáme, že z akcií, které jste koupili a držíte, daň platit nemusíte, byť jejich kurz může stoupat.
Ale pozor! V některých situacích – a docela často se na ně zapomíná – se do hry dostane jak stotisícová hranice, tak i časový test.
Příklad 4: Prodáte podílové listy dvou fondů, kdy listy prvního fondu v hodnotě 70 000 Kč držíte dva roky a listy druhého fondu v hodnotě 60 000 Kč držíte čtyři roky. Stotisícový limit je překročený, takže musíte podat přiznání, daň budete platit ale pouze z prodeje listů prvního fondu, které držíte méně než tři roky. Daň budete platit samozřejmě jen v případě, že z tohoto prodeje máte zisk.
Dobré vědět
Zisk z prodeje jednoho cenného papíru můžete ponížit o možnou realizovanou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru, které jste dosáhli ve stejném zdaňovacím období.
Při prodeji cenných papírů v zahraniční měně musíte převést příjmy i výdaje do českých korun. Pro přepočet na koruny slouží jednotné kurzy stanovené Generálním finančním ředitelstvím. Kurzy najdete například zde.
Příjmy i výdaje převedete stejným kurzem na koruny. Pro účely stanovení daně tak nehraje žádnou roli, jaký byl kurz koruny při nákupu a při prodeji. Může se stát (a stává se), že v korunách realizujete ztrátu, ale přesto musíte zdanit zisk vypočítaný v cizí měně a přepočtený na koruny.
Výsledek vašich zisků a ztrát z prodeje cenných papírů uvedete v daňovém přiznání na řádek 40.
Podílové listy
Pokud jste investovali do podílových fondů, jak je uvedeno v příkladu výše, jste držitelem tzv. podílových listů. Pokud jste tyto listy neprodali, nemusíte podávat ani daňové přiznání, nehledě na to, jak vaše vložené prostředky daný fond investuje – může cenné papíry prodávat a nakupovat podle toho, jak se mění situace na trhu. Vy ale držíte podílové listy a tyto operace vás v rámci daňového přiznání nemusejí trápit, nehledě na to, jak se mění kurz podílových listů. Povinnost podat daňové přiznání by se na vás vztahovala až při jejich prodeji.
Úroky na účtech & stavební spoření
Uvádět do daňového přiznání nemusíte ani úroky, které se vám připisují na vašich běžných a spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Banky tyto výnosy rovnou daní 15% sazbou. Automatickému zdanění 15 % podléhají i výnosy ze stavebního spoření a ani s těmi si tak v rámci daňového přiznání nemusíte dělat hlavu.
Pokud jste živnostníci a některý z vaši účtů je vedený jako tzv. podnikatelský účet, nemusí vám zde banka uplatnit srážkovou daň 15 % na úroky a příjem z úroků budete muset zdanit sami v rámci daňového přiznání.
Dividendy a úroky z ČR
Další oblastí jsou akciové dividendy případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která je daňovým subjektem v ČR, tuto částku před jejím vyplacením automaticky poníží o 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.
Dividendy a úroky ze zahraničí
Pokud máte dividendy nebo dluhopisové výnosy od společností, které mají daňové sídlo v zahraničí, tyto příjmy v daňovém přiznání už uvést musíte. A to i v případě, že vám byly zdaněny v zahraničí. Má-li ale ČR s danou zemí uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, zásadně si v zahraničí zaplacenou daň můžete započíst proti české daňové povinnosti, a nemusíte tak platit daň dvakrát. Započtení děláte prostřednictvím zvláštní přílohy dle § 38f odst. 10.
Současně se můžete rozhodnout, že příjmy ze zahraničí zdaníte buď jako kapitálový příjem na řádku 38, anebo jako samostatný základ daně na řádku 74a a přílohy 4.
Pozor u platforem
Pokud investujete prostřednictvím platforem, jako je například Edward, Portu nebo Fondee, záleží vaše povinnost podat daňové přiznání na tom, co se s vaší investicí během uplynulého roku „dělo“, případně na vaší investiční strategii. Je totiž možné, že správce vašeho portfolia během roku prodával a nakupoval cenné papíry tak, aby dodržel vaši investiční strategii, zvýšil váš zisk nebo vaši investici ochránil před propadem.
I když jste si z těchto platforem nemuseli vybrat žádné peníze na běžný účet, díky provedeným obchodům vám mohly v rámci vašeho portfolia vzniknout příjmy nad 100 000 korun, které je třeba uvést do daňového přiznání.
Stejně budete muset postupovat, byť jste na některé platformě žádné cenné papíry neobchodovali, ale byla vám zde úročena hotovost v rámci investiční rezervy. Na tyto peníze se neuplatňuje srážková daň, jako byste je měli v bance, ale 15 % ze zisku z úroků musíte zdanit sami.
Od každé takové platformy byste měli začátkem roku obdržet podklad, kde bude jasně uvedeno, jaké částky máte případně do daňového přiznání uvést.
Závěrem ještě dodejme, že cílem tohoto článku bylo pouze upozornit na daňovou problematiku ohledně investic. Nejedná se o žádnou radu či manuál. Protože je tato problematika velmi obsáhlá, doporučujeme ji řešit ideálně s účetním či daňovým poradcem.
Martin Pleštil, ředitel úseku investic, Broker Trust
